wz


SVĚT SE VEJDE DO 100 SLOV
Star Wars Fan Fiction mikropovídky 2010


Duben měsíc drabble

Společnost pro Osvětu spisovatelů vyhlásila na svém webu duben 2010 měsícem drabble. Jednalo se o multifandomovou výzvu k psaní fan fiction mikropovídek o sto slovech přesně. Na každý den bylo vyhlášeno jiné téma. Já samozřejmě hájila barvy Star Wars, ačkoli povoleny byly nejrůznější fandomové crossovery.
Příběhy zde najdete veselé i smutné, mrazivé či vyloženě bláznivé, jak velelo příslušné téma. Psány byly pro okruh čtenářů, kteří zpravidla nebyli zasvěcenými znalci prostředí Star Wars. Tomu odpovídá jejich obsah i cíl – pobavit čtenáře. Ohlasy byly veskrze pozitivní, a tak doufám, že přinesou zábavu i vám "pravověrným".

Velký učitel

1. duben 2010, téma: Kostky jsou vrženy

Poznámka: Fandomový crossover se Star Trekem.


„Odpor je marný!“ zahřímal Darth Vader. „Nepodceňujte moc vesmírné Síly!“
„Síla je irelevantní,“ ujistil ho sbor identických hlasů.
Cizí Krychle, přízrak z jiné dimenze bytí, se zběsile hnala za vlajkovou lodí Executor.
Turbolasery marně opětovaly palbu. Štíty superdestructoru selhávaly.
Vader zkřivil rty: „Admirále Piette, zaměřte je tažným paprskem. Zapněte převáděcí štít, aktivujte hyperdrive. Vraťte je, kam patří.“
Jiná galaxie, jiný čas.
Kapitán Picard na můstku lodi Enterprise nevěřícně svraštil obočí, když se obrovitá kostka znenadání zhmotnila před přídí.
„Co jsou zač?“
A milión hlasů odpověděl: „My jsme Borgové. Odpor je marný!“
Ta věta se jim zalíbila. Přijali ji za vlastní.

Nepotvrzená zpráva

1. duben 2010, bonusové téma: Apríl


Zpravodajský důstojník spěchal chodbami císařského paláce.
Nervózním gestem dal příkaz gardistům přede dveřmi imperátorova kabinetu, aby jej nechali projít.
„Můj pane,“ vypjal se před císařem do pozoru.
Palpatin se zachmuřil. Neohlášené příchody neměl rád.
„Vaše Veličenstvo, Hvězda smrti byla při útoku rebelů zničena,“ oznámil důstojník pečlivě ovládaným hlasem.
„Skutečně? A co na to Tarkin?“
„Guvernér Tarkin je mrtev.“
Hlas, předtím dokonale kontrolovaný, se mu roztřásl.
„Och, zajisté. A Lord Vader?“ zaculil se Palpatin nevinně.
„Pohřešován,“ špitl zpravodaj.
„Pochopitelně,“ přisvědčil císař. „Můžete jít. Ty informace mi potvrďte zítra, až bude – řekněme – příznivější datum.“
Žlutým očkem jukl na kalendář.
Bylo prvního dubna.

Věštba

2. duben 2010, téma: Za třicet stříbrných


Han Solo a Lando Calrissian seděli v kantýně na Tatooine.
„Mladej pane, budu jim věštit.“
„Vodprejskni,“ chtěl Lando odehnat twi’leckou stařenu, která si k nim přisedla.
Přesto drápatým prstem přejela Solovi po dlani.
„Láska, vítězství,“ mumlala. „Ale i zrada.“
Han se ušklíbl. Mezi pašeráky běžná věc.
„Nejlepší přítel tě zradí, vydá černému stínu.“
„Přestaň,“ uťal ji Lando.
Zato Hana jako by přimrazili.
Lando plácl přítele do ramene: „Zapomeň na to, brácho. Jenom žebrá.“
Sáhl do kapsy.
„Tu máš, babo. Napij se na naše zdraví.“
Na stůl hodil třicet kreditů. Míň než pakatel.
On jednou nedostane ani to, přítele zradí zadarmo.

Skrytá hrozba

3. duben 2010, téma: Dlouhé vlasy, krátký rozum


Mistr Qui-Gon Jinn nalezl Vyvoleného.
Chlapce zrozeného ze samotných midichlorianů.
Předvedl Anakina před Radu Jediů.
Testovali ho, pátrali v Síle, avšak jeho duše byla plná nepřehledných stínů.
„Nebude cvičen,“ přednesl Mistr Windu rozhodnutí Rady.
Vycítili skrytou hrozbu.
„Ale on je Vyvolený!“ naléhal Qui-Gon.
Mistr Yoda, nejmocnější z Jediů, přísným pohledem umlčel námitky.
Qui-Gon se s nevolí podřídil.
Odváděl chlapce.
Zklamaný a ponížený.
Jak jen mohli pochybovat?
Dlouhé vlasy za ním divoce vlály stejně jako hnědý plášť.
„Je umíněný,“ zhodnotil Windu.
Yoda se zamračil: „Mistr Qui-Gon ostříhati by se měl. Pak jeho úsudek jasnozřivějším by se stal. O tom jsem přesvědčen.“

Anděl

4. duben 2010, téma: Oslnivý vstup Garyho Stu do děje

Poznámka: Gary Stu je zavedený terminus technicus pro dokonalého hrdinu. Zde fandomový crossover s Chuckem Norrisem. Nakonec, když může dělit nulou, proč by nemohl být tím, koho Anakin Skywalker považuje za anděla ...


Visel za jednu ruku na skále.
Prsty mu klouzaly po drolícím se písku.
Bolest v kloubech byla nezměrná.
Na jeho levé noze visel Obi-wan.
„Mistře, neudržím nás.“
„Neklesej na mysli, Anakine.“
Pole Síly se zachvělo.
Pohlédli vzhůru, výhled jim zakryl stín.
Pevná ruka uchopila Anakina za zápěstí.
V mžiku byli v bezpečí. Kolem ležela těla mrtvých nepřátel.
Anakin s obdivem pohlédl na muže v kostkované košili s kloboukem honáků dobytka.
„Ty jsi anděl?“ vydechl obdivně.
Neznámý se pousmál: „Chlapče, anděly já zachraňuji. Říkají mi Chuck.“
Otočil se, bez dalšího zamířil k otlučenému landroveru.
Odjel vstříc oslnivému západu dvou tatooinských sluncí.

Setkání v oblacích

5. duben 2010, téma: Jarní vábení


Darth Vader vyšel na platformu zavěšenou v oblacích.
Byl překrásný den.
Kdyby mohl skrze svoji masku něco cítit, pak by věděl, že nadchází jaro.
Avšak pro něj nic z toho nebylo důležité, když ona stála uprostřed plošiny.
Čekala jen na něj.
Tichá
Připravená.
Vaderův mechanický dech se zrychlil. Jeho nitrem se přehnala bouře pocitů, jaké už dávno nezažil.
Byla nádherná. Jedinečná.
Naprosto dokonalá.
Něžně, s úctou takřka posvátnou, se jí dotknul. Měkce ji pohladil.
Měl jediné přání – vzít ji ke hvězdám.
Z úst se mu vydral tlumený vzdech.
Žádná žena v galaxii se nemohla vyrovnat prototypu stíhačky TIE Advanced X-1.

Hvězdy nad Tatooine

6. duben 2010, téma: Čekání na Godota

Poznámka: Čekat na Godota v přeneseném významu znamená čekat na něco, co nikdy nepřijde.


Dvě slunce.
Nekonečná poušť.
Luke Skywalker složil nářadí do brašny. Naposledy vyzkoušel opravený binární zvlhčovač.
Zmírající úroda byla zachráněná.
Přesto žádnou radost necítil.
Nasedl do omšelého spídru. Zamířil k domovu.
Nastal soumrak, vyšly hvězdy.
Dvě z nich zářily silněji než ostatní.
Jedna honila druhou, zelené blesky křižovaly vesmír.
Na palubě imperiálního křižníku Darth Vader zatnul ruku v pěst.
„Chci tu loď a žádné výmluvy!“ ukázal na prchající korvetu s princeznou Leiou na palubě.
Luke se ukládal ke spánku.
Oknem zahlédl padající hvězdu.
Přál si, aby zítřek byl výjimečný.
Aby potkal někoho, kdo mu pomůže se dostat z téhle zatracené díry.

Výslech

6. duben 2010, bonusové téma: Fair Play


Přivedli ji zadem.
Tak, jako každého, koho měl vyslechnout, kdo neměl živý opustit jeho ponurý palác.
Mučil ji.
Stupňoval bolest až za hranici únosnosti.
Nehnutě zíral, jak se povstalecká agentka svíjí v bolestech.
Mechanickým dechem odměřoval ten nekonečný čas.
Očima plnýma utrpení pohlédla do neosobních očnic jeho černé masky: „Když promluvím, necháte mě jít?“
„Zemřeš. Tomu už nic nezabrání. Jen způsob bude přijatelný,“ řekl se zlověstným klidem.
Zvolila milosrdenství.
Zradila svědomí.
Uvolnil jí pouta.
„Jsi volná, můžeš jít.“
„Měli jsme dohodu!“ vykřikla. „Slíbil jste mi smrt.“
„Ten luxus si nezasloužíš,“ vysvětlil s krutým uspokojením. „Teď budeš se svou zradou žít.“

Soukromé vítězství

7. duben 2010, téma: Knoflíky


Knoflíky.
Jak nechutné.
Štítil se jich. Vzbuzovaly v něm bytostný odpor.
Byly všude.
Skřípaly jeden o druhý.
Cvakaly.
Kostěné i plastové.
Perleťové!
Nožky se mu bořily do záplavy koleček a oválků s obscénními dírkami.
Klopýtl, sklouzl po jednom z nich.
Kosočtverec!
Zděšen, obrátil se na útěk.
Ale ony mu vyplnily ústa, zalepily oči. Nacpaly se do uší, drhly o nehty.
Ve zběsilém víru ho nasávaly, táhly vstříc nicotě.
Mistr Yoda se probudil s výkřikem.
Vyskočil z postýlky. Zchváceně oddychoval.
S úlevou se oblékl do hnědého pláštíku.
Vítězně zaskřehotal: „Jak překrásné rytířem Jedi býti a nemuset na oděvu jediný knoflík míti.“

Záhada

8. duben 2010, téma: Klíč, který nikam nepasuje


„Mami“, přiběhli celí zadýchaní. „Našli jsme před domem klíč.“
Velké dětské oči.
Pokrčila rameny: „Co je na tom tak zvláštního?“
„Zkoušeli jsme zámky v celém domě, ale nikam se nehodí.“
Zahrála bezradnost: „Taková starost. Co s tím provedeme?“
Mladší se zamyslel: „Neznamená to něco?“
„Prosím?“
„Jestli to třeba nenosí smůlu, když najdeš klíč, co nikam nepasuje,“ vysvětlil starší.
Kluci si vyměnili pohled plný záhad a tajemství.
„Kdepak.“
Na krajinu padl stín.
Hvězda smrti vstoupila do soustavy Alderaan.
V mracích se zablýsklo.
Matka obrátila zrak k obloze náhle plné zeleného světla.
„Zajímavé,“ pomyslela si. „Tak brzy z jara bouřky přece nebývají.“

Čau, lásko

9. duben 2010, téma: Přehlédnutý vzkaz


Potkal ji na oslavě císařových narozenin.
Darth Vader se vyhýbal ženám. Důvodů měl dost. Ale jí se vyhnout prostě nešlo.
Mluvila a smála se, neděsil ji jeho bizarní vzhled.
Náhle si dokázal představit, že by mohl žít jinak než doposud.
V jeho přilbě zapípal comlink.
Volal ho imperátor.
Nemohl neposlechnout.
Čekala dlouho.
Pak načmárala na ubrousek: „Čau, lásko,“ a na druhou stranu své číslo.
Řekla, aby mu vzkaz předali.
Cítil hořkost, zklamání.
Čau, lásko.
Jak banální.
Jediným stiskem zmuchlal ubrousek, na rub se nepodíval.
Pomocí Síly jej neomylně poslal do odpadní šachty.
Není jiné cesty.
I nadále bude žít sám.

Vyšší zájem

10. duben 2010, téma: Pod postelí


„Vaše selhání je trestuhodné!“ zaburácel Darth Vader na admirála Pietta.
Prudce se otočil na výstrojového důstojníka.
Černou ruku sevřel v pěst.
Muž zbledl.
Zachroptěl.
Mrtvý padl k zemi.
Vader zabodl do Pietta ukazovák: „Najděte ji! Je to vyšší zájem!“
Obrátili vlajkovou loď Executor naruby.
Vojáci, důstojníci, technický personál, kuchaři i piloti zakopávali jeden o druhého.
Prohledali kajuty, chodby, hangáry, sprchy i lodní prádelnu.
Nakoukli do kuchyně.
Admirál Piett sepisoval testament.
Generál Veers volal manželce.
K večeru se všem ulevilo.
Byla nalezena.
„Kde?“ hlesl strhaný Piett.
Nálezce hrdě srazil paty.
Podal admirálovi černou ponožku: „Lord Vader ji měl zapadlou pod postelí.“

Rodinná záležitost

11. duben 2010, téma: Čaj o páté, vražda o půlnoci


Armanda Isarda předvolal imperátor.
Na pátou.
Nedostal ani čaj.
„Plány Hvězdy smrti byly odcizeny,“ oznámil Palpatin sžíravě.
„Udělám, co mohu,“ hledal spásu ředitel Imperiálního bezpečnostního úřadu. „Získám plány zpět.“
„Už jsem pověřil Vadera.“
Isarda zamrazilo.
Odešel.
Iluze si nedělal.
Tajnými dveřmi vstoupila Ysanne Isard.
„Má drahá, splním vaše přání,“ zacukroval imperátor. „Avšak napřed prokažte svou oddanost Impériu.“
Nad Coruscantem odbila půlnoc.
Ysanne podala otci zbraň.
„Proč ty, má dcero?“
Přiložil si hlaveň k spánku. V očích měl slzy.
Políbila otce na tvář. Sevřela jeho chvějící se ruku. „Neboj se, otče. Vše zůstane v rodině. I tvůj úřad.“
Měkce stiskla spoušť.

Rozkaz číslo 66

12. duben 2010, téma: Zbytečná oběť


501. legie pustoší Chrám Jediů.
Umírají muži, ženy, děti.
Rytíři i učedníci.
Oni dva jsou z padawanů poslední.
Skryjí se v sloupoví. V dětských dlaních sevřou světelné meče.
S děsem hledí na Mistra Anakina.
Býval na ně hodný.
Teď si říká Darth Vader. V jeho patách kráčí smrt.
„Uteč. Zachraň se, “ špitne chlapec dívce. „Budu tě krýt.“
Aspoň ona musí žít.
Modré čepele řinčí vzduchem, avšak Vader není milosrdný.
Mrtvý chlapec padá k zemi.
Dívka se ohlédne. Spatří pulzující ostří a za ním pár krutých očí.
A v tu chvíli ví – každá oběť je marnou pošetilostí. Sithové jsou důslední.

Osamělý muž

13. duben 2010, téma: Kostlivec ve skříni


Muž na vrcholu je osamělý. Rád spočine v hřejivém náručí ženy.
Palpatin slastně zabořil vrásčitou tvář do kyprého dekoltu madam Pompidou, majitelky prominentního coruscantského nevěstince Bílá lilie, když vtom chodbou zaduněly známé těžké kroky.
„Och, ne!“ zaúpěl imperátor. „On mi nedá pokoj ani zde.“
Dveře budoáru madam Pompidou se rozletěly do stran.
„Lorde Vadere, jak milé překvapení,“ zašveholila.
„Kde je?“
„Kdo?“
„Nepokoušejte mou trpělivost!“ Zapátral pomocí Síly: „Kdo je v té skříni?“
„Kostlivec,“ odtušila nevinně.
„Zajímavé,“ podivil se Vader.
Odešel.
Palpatin jukl ven: „Jste obdivuhodná. Jak vtipně jste zalhala.“
„Ale jděte, příteli. Víte přece, že jemu lhát nemá žádný význam.“

Yoda utěšitel

14. duben 2010, téma: Přítulný domácí mazlíček


Mistr Obi-wan Kenobi se v Chrámu Jediů ukládal ke spánku.
Zhasnul světlo. Přikryl se peřinou.
Ledva oko zamhouřil – cvak, cvak, cvak.
Tvrdé nožky šmejdily po podlaze.
Obi-wan si povzdychl. Pomocí Síly stiskl vypínač.
Nikde nic.
Zhasnul. Otočil se na bok.
Cvak, cvak, cvak.
Obi-wan vyskočil z postele. Rozhlédl se tmou.
Pěstí rozmázl po podlaze capkajícího brouka.
A dalšího, a dalšího.
O patro níž se Mistr Yoda zavrtěl v postýlce.
Nakoukl pod peřinku.
Něžně pohladil zeleného ušatého medvídka, jehož před celým vesmírem skrýval.
„Nic se neboj, maličký,“ chlácholil plyšáčka. „Dnešní noc vpravdě rušná bude. Mistr Obi-wan už zase domácí havěť honí.“

Zbytečné obavy

14. duben 2010, bonusové téma: Houstone, máme problém!


„Guvernére Tarkine, máme problém,“ oznámil velitel Bast. „Analyzoval jsem obranný systém Hvězdy smrti. Má slabé místo.“
„Informoval jste admirála Mottiho?“
„Samozřejmě, ovšem konstruktér si je svým dílem jistý.“
„Pak žádný problém není,“ uzavřel Tarkin.
Už o té věci nechtěl slyšet.
„Motti se mýlí,“ podal mu Bast datapad s technickými nákresy. „Větrací šachta hlavního reaktoru je zcela nechráněná. Kdyby útočníci zasáhli …“
Kdyby neexistují,“ odsekl Tarkin podrážděně.
Na nákresy se nepodíval.
Bast chtěl ještě protestovat, ale guvernér další námitky nepřipustil.
„Můžete jít. Nemluvte o tom. Šeptanda je nežádoucí.“
Bast poslušně zmlkl.
O nějaký čas později.
Bitva u Yavinu.
„Guvernére Tarkine, máme problém!“

Zvolení kancléře

15. duben 2010, téma: Muž přes palubu


Amidala, královna Naboo, povstala.
Rozhlédla se Senátem.
„Navrhuji hlasovat o nedůvěře Nejvyššímu kancléři Valorumovi!“
První muž Galaktické republiky vytřeštil oči.
Zato senátor Palpatin se usmál.
Amidala, ta roztomilá naivka, udělala přesně to, co potřeboval.
Další hlasování bylo jednoznačné.
Dojatý Palpatin přijímal gratulace.
Setkal se i s Bailem Organou, senátorem za Alderaan.
„Gratuluji k vítězství,“ řekl Organa chladně.
Ruku Palpatinovi nepodal.
„Jak překvapivé zvolení,“ rozplýval se novopečený kancléř.
„Stejně jako odvolání Valoruma,“ odtušil Organa.
„Jako jediný jste se zdržel hlasování,“ zamyšleně poznamenal Palpatin
„Nikdy bych nehodil přítele přes palubu.“
„Umím ocenit věrnost,“ zaslzel kancléř. „Alderaan si mou pozorností může být jistý.“

Stvořitel meče

16. duben 2010, téma: Ťuky, ťuk


Jedi nebo Sith, bojovník musí světelný meč sestrojit sám.
Opatrně bral do rukou součástky.
Celé dny seřizoval polohu krystalů generujících světelné ostří.
Byly stvořené dle dávných sithských postupů.
S takovým mečem bude neporazitelný.
V posvátném vytržení stiskl ovladač.
Avšak namísto bzukotu čepele, ozval se podivný zvuk.
Ťuky, ťuk.
Cítil vztek a zklamání.
Meč byl k ničemu, mohl explodovat.
Zkontroloval součástky, přeměřil polohu krystalů.
Ťuky, ťuk.
Marná snaha.
Ťuky, ťuk.
Další hodiny práce.
Skončil nad ránem.
Stiskl ovladač.
Temně rudé ostří vystřelilo do vzduchu.
Ne jedno, ale dvě.
Zabrak Khameir Sarin se zlověstně usmál.
Od teď bude známý jako Darth Maul.

Šťastný Nový rok

17. duben 2010, téma: Sedmnáct


Byl čas Novoročních oslav.
Ohňostrojů a veřejných poprav odpůrců Impéria.
„Kolik je odsouzených?“ těšil se Palpatin.
„Čtrnáct,“ zahučel Vader.
„Pouze čtrnáct?“
Císař byl zklamán. „Chci jich sedmnáct.“
„Proč sedmnáct?“
„Jednička symbolizuje úspěch, sedmička schopnost vidět skryté.
Dohromady dávají nezničitelnou Sílu. Sežeň ještě tři!“
„Kde je mám vzít? Oslava začíná.“
„Však ty si poradíš,“ zavrněl Palpatin.
Tři chlapi seděli na terase hospody v centru Coruscantu.
Smáli se a halasili, z popravy jim nic neunikne.
Nedaleko zastavil vojenský transportér.
Chlapy v hospodě obstoupili vojáci.
Doprovázel je sithský lord.
„Pánové, následujte mne!“
Nad městem zazářil ohňostroj.
Netušili, jak skvělý výhled budou letos mít.

Dědic Impéria

18. duben 2010, téma: Nedělní ráno


Coruscant byl zaraženě tichý.
Nedělním ránem to nebylo.
„Císař je mrtvý, Vader také,“ mumlal vezír Sate Pestage.
Neuvěřitelné!
Zdáli se být věční.
Ysanne Isard, ředitelka Imperiální rozvědky, pokrčila rameny: „Komu to vadí?“
„Myslel jsem, že vy a císař ...“
„Minulost. Teď jsme my dva.“
Pěstěnou rukou stiskla jeho kostnatý pařát.
V mnohém byl císařovi podobný. Ačkoli Palpatinem nikdy nebude.
„Jste vládce Impéria, já jeho bezpečí,“ zašeptala. „Ochráním trůn i vás.“
„Ochránit a prahnout jsou synonyma?“ pomyslel si hořce.
Myslel na totéž, když mu kat pro velezradu lámal vaz.
Napřed její otec, teď on.
Impérium pokorně sklonilo hlavu: „Co poroučíš, má paní?“

Zrození Darth Vadera

19. duben 2010, téma: Dveře do prázdna


„Zabil jsi Padmé,“ řekl Palpatin.
„Nééé!“ zoufalý výkřik oblétl galaxii.
Ztratil vše, co miloval a ctil.
Pomohl zničit starý svět.
Prošel strašlivou proměnou.
Snažil se vzpamatovat, prohlédl si sám sebe.
Ale byl to vůbec on?
Ta sípající zrůda závislá na funkčním obleku s dýchací maskou?
Zrak není zrakem.
Chůze není chůzí.
Dech není dechem.
Bolest je všudypřítomná.
Již nikdy se nebude cítit jako člověk.
Je navždy uvězněn ve vlastním znetvořeném těle.
Ale žít prostě musí.
Anakin Skywalker je mrtvý.
Zrodil se Darth Vader.
Dveře laboratoře, kde vznikl, se otevřely.
Zaváhal, přesto se neohlédl.
Nejistě vykročil do prázdnoty své nové existence.

Vzkříšení

20. duben 2010, téma: It is alive!


Padal.
Tělem narážel do stěn bezedné šachty.
Smrt byla neodvratná.
Ale on byl připraven.
Duch opustil tělo dříve, než se roztříštilo o netečný kov.
Osvobozen od hmoty překlenul prostor i čas.
V jádru galaxie, na světě jménem Byss, splynul s novým tělem.
S dávno nachystaným vlastním klonem.
Víčka zavřených očí se pohnula.
Znovuzrozený Palpatin se pousmál.
Potěšeně si prohlédl nové tělo.
Nebylo vysílenou schránkou starce.
Bylo tělem muže v plné síle.
Vstal.
Pokynul věrným, kteří přihlíželi jeho zmrtvýchvstání.
„Císař žije!“ splynulo jim ze rtů.
Připravený obnovit zdeptané Impérium.
Pomstít Vaderovu sebevražednou vzpouru.
Císař Palpatin je věčný.
Stejně jako Galaktická říše.

Divný patron

21. duben 2010, téma: Počátky daguerrotypie

Poznámka: Daguerrotypie byla první v praxi používaná fotografická metoda vyvinutá na počátku 19. století francouzským malířem Louisem Daguerrem.


„Kdo to je?“
„Spad mi z nebe přímo do stohu,“ vykládal sedlák.
Farář se pokřižoval, lékárník protáhl obličej.
Starosta mlčel.
Pány z městečka na francouzském venkově sevřela tíseň.
Tiše přemítali nad potlučeným chlapem v kombinéze vojáka Povstalecké aliance.
Netušili, že na opačném konci vesmíru poškozený hyperdrive poslal pilota jinam než stíhačku.
„Pane lékárníku, vezměte ho k sobě,“ rozhodl starosta.
„Divný patron,“ vykládal o pár týdnů později lékárník. „Nemluví. Zaraženě kouká. Začal kamarádit s Daguerrem.“
„S tím malířem?“ podivil se starosta.
„Kradou mi v apatyce chemikálie. Ten chlap učí Daguerra dělat takové zvláštní obrázky. Naše Madeleine je na nich jako živá.“

Mrtvý brouk

22. duben 2010, téma: Poslední hodinka


Darth Vader sledoval záblesky doznívající vesmírné bitvy.
Kradmo se k němu plížil admirál Piett.
„Admirále?!“
Vader se otočil, málem Pietta smetl.
„Pane, hlášení.“
„Hlaste jen to, co nevím!“ zaburácel Vader.
Piett vykulil oči.
Zbledl. Zrudl. Zezelenal.
Hrdlo mu sevřel neviditelný spár.
Bitva nedopadla nejlépe.
„Velmi jste mne zklamal, admirále!“
Piettovi se dýchalo stále hůř.
Už sípal hlasitěji než Vader.
Omluvy jsou marné.
Slova zbytečná.
Nezbývá než osvědčená taktika mrtvého brouka.
Zvažoval, že krovky na zem hodí, když vtom Vader zavrčel: „Nezklamte mne podruhé, admirále.“
Piett ulehčeně sledoval, jak Vader odchází.
Tohle bylo hodně zlé.
Myslel, že nastala jeho poslední hodinka.

Polední směna

22. duben 2010, téma: Polední pauza


Zuřila bitva.
Vyčerpané posádky se střídaly u dělových věží.
Jedni bojovali, druzí obědvali.
„Co ti vadí?“ zařval povstalecký kuchař na vojáka u výdejního okénka.
„Maso je samá flaksa.“
Loď se otřásla.
„Vole, nezdržuj,“ ozvalo se z fronty.
„Musíš kousat,“ poradil kuchtík.
Přímý zásah z imperiálního křižníku.
Vřískot sirén.
Voják se nevzdával: „Kolínka jsou rozvařený … “
Kuchař neudržel rozkymácený hrnec.
„ … omáčka smrdí jak huttský lejno.“
„Co mi daj, to vařím.“
Praskot lodní konstrukce. Výzva k evakuaci.
„Ten sliz se nedá žrát.“
Kuchtík se vyzbrojil naběračkou: „Včera byly buchtičky!“ zvolil ráži nejvyšší.
Imperiální křižník vypálil plnou salvu.
Povstaleckou fregatu změnil v ohnivou kouli.

Večeře u císaře

23. duben 2010, bonusové téma na 200 slov: Starý člověk je podruhé dítětem


„Pokud neochráníme zásobovací konvoje … “ Darth Vader zmlkl uprostřed věty.
Dveře komnaty se otevřely, sloužící přinesli imperátorovi večeři.
Vader se chtěl s úklonou odporoučet, ale to už Palpatin, špičku jazyka mírně vyplazenou, nabral lžící nudlovou polévku.
Vrásčitá tvář vládce galaxie se stáhla hlubokým soustředěním. Žlutá očka zasvítila. Třesoucí se rukou nesl lžíci k ústům.
Vadera jako by přimrazili.
Navzdory elektronicky řízenému respirátoru zatajil dech.
Zaujat tou neuvěřitelnou scénou, nedokázal odejít.
Palpatin natěšeně pootevřel ústa. Roztřeseně naklonil lžíci.
Vader jemným dotykem Síly pomohl starci v jeho úsilí.
Zdálo se, že společně opět zvítězí, když vtom se jedna z nudlí obratně přehoupla přes okraj lžíce. Zamířila zpět do talíře.
„Pojď sem, mrško,“ zaskřehotal Palpatin.
Chtěl neposednou výtržnici lapit.
„Mistře, ne!“ vykřikl Vader.
Císař sebou trhnul. Cípem širokého rukávu zavadil o talíř.
Vader se obětavě vrhl vpřed, přesto katastrofě zabránit nedokázal.
Co mělo přijít, bylo neodvratné.
„Podívej se, co děláš!“ zaječel císař.
Vztekle mrsknul lžící po Vaderovi.
Palpatinův věčný žák ohromeně zíral na bizarní rybníček v mistrově klíně.
„Můj pane, já … “
„Mlč, už ani slovo!“
Vader se nadechl k obhajobě.
„Ticho! Jdi mi z očí. Jsi jak malé dítě!“ zavřískal císař.
Vader se pod maskou potutelně usmál. Nevzrušeným hlasem zapředl: „Jak myslíte, můj pane … “

Dárek na památku

24. duben 2010, téma: Oblíbená hračka


Velkoadmirál Thrawn je geniální stratég.
Z uměleckého díla dokáže vyčíst taktiku protivníka.
Avšak nyní byl s rozumem v koncích.
„Nikdy se nepodřídíme Impériu,“ usmála se sebevědomě královna Sen’tharu. „Na památku, pro vás,“ podala Thrawnovi sošku malého bůžka.
Velkoadmirálovi se zablýsklo v očích, zdvořile se uklonil.
Roztomilá hračka.
Bůžek se usmíval či mračil. Špičatá ouška sklápěl, jazýček plazil.
Buclatou ručkou hrozil.
Náladu svého majitele gesty napodoboval.
Thrawn se uzavřel v pracovně na vlajkové lodi.
Celé hodiny nevycházel.
Kdyby velkoadmirála někdo spatřil, usoudil by, že se zbláznil.
Na bůžka pošklebky dělal.
O den později byl Sen’thar poražen.
Maličký bůžek se vítězně usmíval.

Výhra

24. duben 2010, téma: Co je doma, to se počítá


Poslední kolo.
Únava byla znát na hráčích i kibicích.
Han Solo nebyl zrovna mistrem sabbacu, ale tenhle turnaj rozehrál fakt dobře.
Jenom neudělat chybu.
Ani mrknutím oka nedat najevo, co se mu honí hlavou.
„Vyložte karty,“ přikázal šéf turnaje.
Han se usmál koutkem úst.
Pomalu rozložil karty na stůl.
Měl čistý sabbac.
Lando Calrissian praštil kartami o stůl: „Sakra! Brácho, je tvoje …“
Han se ušklíbl. Mrkl na loď, kterou právě vyhrál.
Millenium Falcon, starej votřískanej křáp, co musel pamatovat zrod vesmíru.
Ale co, třeba mu někdy k něčemu bude.
Nemusí pršet, stačí, když kape. Co je doma, to se počítá.

Správná motivace

26. duben 2010, téma: Motivační dopis


„Velitel Jarjerrod žádá o prodloužení termínu,“ stěžoval si císař. „Druhá Hvězda smrti nebude dokončena podle plánu.“
Byl velmi zklamán.
Tetelil se blahem při pomyšlení, jak se povstalecká chátra usmaží zaživa.
A teď, zase zdržení.
Vader pokrčil rameny.
O projektu Hvězdy smrti si od jisté doby myslel své.
Dvakrát do stejné řeky, a tak dále …
Ovšem líného velitele by si s chutí podal.
„Napíšu Jarjerrodovi osobní dopis,“ prohlásil pomstychtivě císař.
Vzal do ruky datapad, ale co napsal, zase smazal.
Odhodil datapad na stůl.
Jízlivě se usmál: „Pošlu Jarjerrodovi tebe, Lorde Vadere. Ty už najdeš způsob, jak mu dodat tu správnou motivaci.“

Sithský lord

27. duben 2010, téma: Černá sanitka

Poznámka: Černá sanitka je synonymem pro tzv. městské legendy. Zaručeně pravdivé příběhy, které se předávají z generace na generaci a nikdo o jejich pravdivosti ani v nejmenším nepochybuje (jako např. ten o Černé sanitce, co krade děti ...)


„Jó holka, buď vopatrná,“ poučovala profesionálka začátečnici. „Já šlapu Coruscant City od dvanácti, ale jedno ti povim – dávej si majzla na sithskýho lorda.“
„Kecáš.“
„Kecám?! Každej ví, že si vybírá děvky z ulice. Co s nima ve svým paláci dělá, se neptej. Ráno najdou zvohavenou holku ve stoce.“
V nedalekém paláci se Darth Vader ukládal ke spánku.
Lékařský droid mu pomohl svléknout jeho speciální oblek.
Ulehl do přetlakové komory.
Zavřel oči.
Tak jako každý den před usnutím, myslel na milovanou Padmé.
Přál si, aby se mu zdálo jen o ní.
Kéž by ji mohl aspoň ještě jednou sevřít v náručí.

Zlobivý admirál

28. duben 2010, téma: Komu není rady ...


„Obnovení projektu Hvězdy smrti nepovažuji za rozumné. První stanice se neosvědčila,“ namítl zdvořile velkoadmirál Thrawn, geniální stratég.
„Osobitý názor,“ zavrčel Palpatin. „Vrchní velení nesdílí váš pesimismus.“
Thrawn nepatřil k císařovým oblíbencům.
Vždy byl víceméně trpěn.
„Stanice je velmi zranitelným cílem. Dokonalá ochrana je nemožná,“ vysvětloval trpělivě.
„Osobně převezmu velení,“ prohlásil císař.
Thrawn se zděsil.
„Výsosti, vezměte si ponaučení z osudu guvernéra Tarkina.“
„Málem bych zapomněl,“ zakřenil se Palpatin. „Pošlu vás do Neznámých regionů. Mapovat neprozkoumané soustavy.“
Chystej si kružítko, náfuko, pomyslel si jízlivě.
Thrawn srazil paty, až na chodbě si ulevil: „Budiž ti přáno …“
Schylovalo se k bitvě u Endoru.

Spoutané duše

29. duben 2010, téma: Léčba šokem


Darth Vader netečně zíral z okna.
Nemohl se smířit se svou novou, absurdní existencí.
Palpatin byl vzteky bez sebe.
Potřeboval válečníka, ne zhroucenou trosku.
„Pojď se mnou!“ přikázal.
Vader neochotně poslechl.
Sestoupili do temného podzemí Palpatinova paláce.
Zde ukrýval své největší bohatství.
Sithské holocrony.
V nich byly navždy spoutány duše dávných učenců i bojovníků připravené kdykoli předat moudrost a Sílu svému vlastníkovi.
Vader se otřásl.
Cítil se jako vězeň v klaustrofobním prostředí svého obleku, ale spoutané duše na tom byly tisíckrát hůř.
„Takže mám být vděčný i za to málo, co mi zbylo?“
Palpatin se usmál: „Ano, to bys měl.“

Povýšení

30. duben 2010, téma: Co není v hlavě, musí být v nohách


Mistr Yoda předstoupil před malé padawany.
„Dnes my o historii Jediů vyprávěti si budeme. Já staré rukopisy přinesl.“
Zelenýma očičkama zatěkal po prázdném stole.
„Och, zdá se, že já zapomněl …“
Špičatýma ouškama zastřihal.
Odcupital.
Vrátil se s náručí plnou svazků.
„Já ukázati vám chtěl podobenky dávných Mistrů.“
Marně kronikami listoval.
Znovu odhopkal. Přiběhl s hromadou větší než byla ta první.
Na prahu zakopl. Svitky se rozkutálely.
Učedníci si vyměnili rošťácké pohledy.
Ze sloupoví přihlíželi Mistři Windu a Ki-Adi-Mundi.
„Mistr Yoda začíná být roztržitý,“ řekl Windu. „Učení neposedů mu nesvědčí.“
Ki-Adi-Mundi přikývl: „Potřebuje odpočinek. Lépe bude, když v Nejvyšší Radě zasedne.“

Tajemství

30. duben 2010, bonusové téma: Ty máš svaly, já mám kouzla!

Poznámka: Pro ty, kdo by snad nevěděli: George Lucas je autor a tvůrce Star Wars.
Přiznávám, téma "královny noci" je v mém případě poněkud otřepaná záležitost, ale určené téma k tomu přímo vybízelo.
A pak, na závěr takřka měsíčního maratónu, mi to prostě nedalo.


Nechtěl ji zabít.
Nechtěl s ní bojovat.
Ale osud byl jiného názoru.
Teď stáli proti sobě.
Oba v černé zbroji.
Přesto, že byla vysoká, neměla šanci zvítězit.
„Vzdej to,“ zahučel Darth Vader ponuře. „Nemůžeš vyhrát.“
Vyzývavě se usmála: „Když myslíš?“
Zaujala bojové postavení.
Nataženou ruku zvedla do výše očí.
Modré blesky obklopily Vadera.
Bez citu jím mrštily proti tvrdé zemi.
Ovládal Sílu, ale tímto jejím druhem nadán nebyl.
Ohromeně pohlédl na válečnici.
Byla nádherná. Naprosto jedinečná.
A on v ten okamžik věděl, že potkal svou královnu noci.
Bude jeho tajemstvím.
Tak velkým, že se o něm nedozví ani George Lucas.